Medvídek Fritz

Medvídek Teddy firmy Steiff

Text této ukázky je malá část rozsáhlého scénáře, který byl vytvořen pro zvukového průvodce pro návštěvníky jedinečného Muzea hraček v Norimberku. Scénář má tři postavy, které mají jen obecná jména My, No a Vypravěč. Vypravěč zde vypráví příběh medvídka Fritze. Až navštívíte mimořádně skvělé Muzeum hraček v městě hraček Norimberku, což vám doporučuji, můžete tohoto zvukového průvodce v přehrávači, který na vás bude mluvit česky, k usnadnění své prohlídky muzea použít. Já jsem text zvukového průvodce na zakázku přeložil z němčiny do češtiny. Původní německý text, ze kterého jsem překládal, najdete v německojazyčné části této mé internetové stránky.

My:
Plyšová ouška medvídků plní dokonce soudní spisy! Jako vše, co bylo v hračkářském průmyslu úspěšné, nebyli ani medvídci firmy Steiff ušetřeni laciných napodobenin. [bručí medvěd]] Náš Méďa je ale původní, přestože o svůj „knoflík v uchu“ přišel asi, když si děti hrály.
No:
Doba těchto medvídků začala roku 1902, dva roky před tím, než se tenhle Méďa narodil. Richard Steiff, synovec zakladatelky firmy Margarety Steiffové, dostal geniální nápad udělat plyšového medvídka, který je pohyblivý. Nikoho to ale, jak se zdá, nenadchlo; nákupčím na veletrhu v Lipsku se ten medvěd zdál být příliš neforemný a těžký. Až na poslední chvíli
My:
– už přitloukali víka beden hřebíky –
No:
se jeden nákupčí z Ameriky nechal přemluvit a objednal 3000 těch medvědů! Žádný z těchto medvídků se bohužel nedochoval.
My:
Nakonec se prosadil náš Méďa a jeho kamarádi. Jeho občanské jméno zní 35 PB, což znamená: výška vsedě 35 cm, P jako plyšový, B jako pohyblivý, německy „beweglich“. Zatímco panenky té doby jedna druhou předháněly v pohyblivosti, zvířata z tkanin byla do té doby tuhá. K Méďovi tu máme jeho rentgenový snímek, kde vidíte kovové tyčky spojující jeho končetiny a dovolující jimi do nekonečna otáčet. Se svým jedním kilogramem váhy je skutečně těžký. Jeho lehčí následovníci, kterým se říkalo Teddy, rozpoutali v Americe úplné hračkové šílenství. „Teddy“ byla přezdívka amerického prezidenta Theodora Roosevelta. Ten jednou na lovu odmítl zastřelit bezbranné medvídě. Od té doby se v novinových karikaturách jistého Berrymana stal symbolem prezidenta Roosevelta medvěd. A medvídka firmy Steiff už od té doby každý mazýval Teddy.
No:
Zřejmě není oblíbenější zvíře na hraní než Teddy. Komu tenhle náš Méďa asi kdysi patřil? Mnoho příběhů hraček vystavených v této místnosti zůstane nevysloveno. Jeden z nich si ale můžete poslechnout po stisknutí tlačítka „i“.

Medvídek Fritz

Rád bych vám výjimečně vyprávěl o jednom medvídkovi, který je neviditelný, ano, kterého už nikdy nikdo nespatří. Je to medvídek paní Kláry Spinnehörn, jmenoval se Fric. Představte si Kláru jako paní více než osmdesátiletou, která už dva své manžely musela pochovat a pracovala tvrdě celý svůj život. Teď si Klára Spinnehörn přeje už jen ležet. A přeje si nějakého medvídka. Její blízcí jí představí několik různých medvídků. Je rychle rozhodnuto a Klára svého nového, bílého společníka pojmenuje Fric. Tak se jmenovala její láska z mládí, šeptnou si vnučky mezi sebou. Pět roků ti dva stráví spolu, ale pak se Klára rozhodne zemřít. Leží tu její tělo, stojí tu její rodina a přichází chvíle, kdy je třeba se rozloučit. Rodině je hrozně při pomyšlení na samotu, v níž musí Kláru zanechat. Tu jedna z vnuček uchopí Frice. Položí jej Kláře k pravé líci. Nikdo neprotestuje. Ti dva tady teď leží spolu velmi důstojně. Fric bdí u Kláry, i když už jsou oba v márnici. Zůstane s ní navždy, nebo s tím, co zde na Zemi zanechala a co se nyní Zemi vrací.